16.12.2015 23:00

Anglie: Díl první – PONDĚLNĚNÍ a ÚTERNĚNÍ – translation: MONDAYNING and TUESDAYNING

ŽURNÁL z cest aneb anglické dobrodružství, díl první – PONDĚLNĚNÍ a ÚTERNĚNÍ – translation: MONDAYNING and TUESDAYNING:

 

16:00 – výprava naloděna, s odjezdem se s mírným zpožděním vyčkává jen na zapomenuté mobily, pasy a objetí

 

16:27 – vyjíždíme, sympatický pan řidič s mírným tikem v oku a větou o tom, že kvůli zpoždění možná nestihneme trajekt v Calais, šlape na pedály, však, se vší opatrností

 

17:00 - zapisuji si čísla všech dětí a rodičů do telefonu, ten se mi následně vybíjí

 

18:00 – zjišťuji, že v autobuse jsou po stranách elektrické zásuvky, nabíjím telefon a před dětmi o této skutečnosti podle mlčím, jelikož toužím po momentu, kdy mi zraky neozáří jediný display telefonu či tabletu

 

19:00 – výprava je dobře naložena, vyjednáváme směny řízků a dalších pochutin, za sebou máme i první pláč a stesk po domově, však, vše brzy napraveno

 

20:00 – situaci v autobuse jistím zezadu, původně jsem chtěl mít celých pět zadních sedadel jen pro sebe, ale v momentě nepozornosti mi část území zabírá Radek Hadinec se slovy, že „jen na chvilku“, nebylo to na chvilku … mé umístění na záď výpravy byl ďábelský nápad, jelikož slyším v podstatě vše, co si parta „hlavních kanónů“ plánuje, cíleně a s elegancí tak mohu narušovat jejich pokusy se trošičku prospat, aby v noci mohli svým komuniké narušovat celý zbytek autobusu …

 

01:30 – trpím velkými strachy z letadel, ale nyní trošku lituji, že jsme jejich služeb nemohli využít, vše bolí, nemohu usnout a když už se ten vysněný okamžik blíží, Radek vedle mě začne velice pomalu požívat solené brambůrky, Adéla Svobodová toho v hodinách AJ sice moc nenamluví, v autobuse v noci však ano, navrhuji tedy přesun hodin AJ do individuální roviny v čase 02:00, denně, v odstaveném autobuse na Vokšickém vrakovišti

 

02:00 – kupuji si solené brambůrky, Radek by mohl pracovat v reklamce …

 

03:00 – nic si nepamatuji, tedy tuším, spím!

 

05:00 – ano, ozývá se známý hlas, „dobré ráno, Adélko, dobrou chuť, Ráďo“

 

07:37 – přijíždíme do Calais, probíháme pasovou kontrolou, v cestování jsem již zkušeným matadorem, takže při komunikaci s celními pracovníky vynechávám slova typu „bomba, granát, terorista či Bin Ládin“ a výprava se tak v poklidu za pět minut dvanáct (osm) naloďuje na … trajekt

 

09:00 – vidíme anglické útesy, máme se dobře, nikdo nezvrací

 

09:15 / 08:15 – je čtvrt na deset, ale vlastně je čtvrt na devět, jsme z toho mírně zmateni, to však záhy mizí s pohledem na krásné Bílé útesy vítající nás na půdě Albionu

 

08:30 – ano, jsme v Anglii, prší a je evidentní, že dnes neprší rozhodně naposledy

 

10:00 – přijíždíme do našeho nového „home town“, prší, je mlha, jíme z domova s láskou balené svačiny, ti odvážnější si v autobuse objednávají párky a ostatním následně dělají chutě, v moři poté skrz mlhu marně hledáme margateské věhlasné větrné elektrárny

 

11:00 – navštěvujeme zdejší muzeum moderního umění, jsme plni dojmů a většině obrazů a exponátů vůbec nerozumíme, výprava obdivuje robotickou kapelu, jejíž nástroje jsou vyrobeny ze střelných zbraní zabavených v Mexiku při boji s tamními drogovými kartely, a sedadla, ve kterých se můžou točit dokola

 

12:00 – sbíráme mušle a navštěvujeme obchod Harryho Pottera, hitem se velice rychle stávají speciální nevyzpytatelné bonbony, ve kterých jsou krom příchutí borůvek, jahod, atd. i příchuti šušňů, psího žrádla či plenek, samozřejmě, do prvního kousnutí vůbec netušíte, co vás čeká, děti chodí po Margate a sem tam plivou, bonbony se zabavují

 

13:00 – prší, máme rozchod, jsme v Anglii a většina žáků navštěvuje McDonalds, zajímá je chuť zdejší hamburgerů, jsou zklamaní, prý chutnají stejně jako v Mladé Boleslavi či Hradci Králové

 

14:00 – navštěvujeme starý dřevěný mlýn, stále prší, ozývají se první hlasy s tvrzením, že se již těší do rodin, což je nová a příjemná informace

 

16:00 – vracíme se k autobusu, po cestě před námi padá starý pan z kola, s Danem Kostřicou a spol. mu pomáháme, přemlouváme ho, aby na kole nepokračoval v cestě a čekáme na ambulanci, která přijíždí až po půl hodině, jsme šikovní a běžíme vstříc rodičům

 

17:00 – přijíždí auta a rodiče si postupně rozebírají své nové ratolesti, všichni jsou moc milí a pro některé nečekaně mluví plynně anglicky, Zuzka Fortelková s Bárou Muchovou chtějí, aby pro ně přijela limuzína, přijíždí pro ně MiniCooper, směji se jim a odjíždím s paní učitelkou do rodiny zánovní Audinou

 

17:30 – jsem zmatený, kolem mě je totiž naprosté ticho, nikdo se mě neptá na to, co budeme dělat dál, kdy už půjdeme nebo za jak dlouho budeme tam či, slovy Václava Klause, onam

 

18:00 – večeříme s paní učitelkou v rodině, jsou s námi maminka, tatínek, tatínkovi rodiče, dvě dcery a jeden syn, jsou hodní, ptají se nás, jestli je náš jazyk podobný Němčině a kde jsou zbylí učitelé, kteří s námi s třicítkou dětí přijeli, smějeme se a těšíme se na spánek

 

20:30 – uleháme, těšíme se na úterý, na děti, na jazykovou školu, na Canterbury, na další anglické dobrodružství ...

 

Zaznamenal Matěj Čejchan

 

Další fotografie z výjezdu zde

 

—————

Zpět


Kontakt

ZŠ Bodláka a Pampelišky, o.p.s.

Ředitelství školy a 1. stupeň:
Veliš 40, 507 21 Veliš

2. stupeň:
Robousy 41, 506 01 Jičín


493 773 611, 605 960 279

------------------
více v sekci O NÁS / KONTAKT



Naše škola je aktuálně zapojena v těchto projektech:

ADOPCE AFRICKÝCH DĚTÍ

https://www.centrumdialog.cz/adopce?dite=301128

 

 

EXTRA TŘÍDA

www.nadacnifondtesco.cz

------------

ERASMUS+ II.

Spolupráce 7 škol z celé Evropy

 

-------------

72 hodin

---------------

BADATELÉ

https://www.badatele.cz/

----------------------------

OBJEVY ČEKAJÍ NA TEBE

https://www.geolo gy.cz/svet-geologie/o-projektu

---------------------------

PILOTUJEME

učebnice pro matematiku podle

prof. Hejného

www.h-mat.cz

----------------
Projekt společnosti SCIO
------------------------------

ICT KOUČ


DRBÁRNA

VTIPY O NÁS (o škole)

POŠKOLA S BODLÁKEM

víceméně pravidelné setkávání nad vším, co se týká vzdělávání, výchovy, motivace...